Jdi na obsah Jdi na menu
 


Období druhé světové války - 1939 – 1945


Z této doby máme jenom velmi kusé záznamy v kronikách. Němci kroniky sebrali a tak máme jen „úřední“, kdy se oslavovala vítězství „Němců na frontách“. Zápisy jsou jen formální, nic neříkající.

Mladším jen připomeneme, že ročníky narození 1920 - 1925 byly veskrze nasazeny na práce v Německu, mnozí i starší. Sem tam se někomu podařilo se „ukrýt“ v zemědělství.
Silná cenzura tisku, rozhlasu vedla k dalšímu ubíjení národa. Mnoho velmi vzácných lidí zaplatilo svoje národní přesvědčení životem v koncentračním táboře.

Válka lidi opět stmelila a čekalo se jen na její konec, aby znovu vytryskla čistá voda, která by roztočila kola dějin našich národů.

Snad v každé usedlosti mají vlastní vzpomínky na toto období. Jak se např. zabíjela prasata načerno, jak se mlelo obilí na černo, jak partyzáni (1. oddíl brigády Mistra Jana Husa) vypustili u železniční zastávky bezin a naftu ze 17 železničních cisteren a jejich obsah vytekl do Sázavky a tou do Sázavy (z pohledu dnešního téměř „ekologická katastrofa“), jak při události níže poisované, Němci prohledávali ves a přišli do stavení, kde byla babička sama s osmiměsíčním vnoučkem, do světnice vstoupil velící důstojník s několika vojáky a ostatní prohledávali celé hospodářství. Babička je požádala, zda by se nemohli chovat tiše, že vnouček spí. Jak babička vzpomínala, důstojník vydal rozkaz a skutečně se chovali velmi tiše a když odcházeli, tak požádali o vajíčka…, jak při příchodu Rudé armády musel hospodář vézt svými koňmi rudoarmějce až k Senohrabům u Prahy, protože jinak by mu koně zabrali, jeli dnem i nocí a cestu jim osvětlovaly neustále vystřelované vojenské světlice…, jak při odsunu koncem května 1945 opět Rudá armáda se ubytovala po stodolách a jak slibovali malým dětem, že už nikdy nebudou muset na vojnu…A také se traduje, že místní „partyzáni“ zadržely dva německé vojáky (snad příslušníky zbraní SS) a na mrchovišti Na dílech je zastřelili...

Na sklonku války se však přihodila vážná událost s možnými tragickými následky pro celou ves. Ale o tom více z knihy E. Doubka „Světlá nad Sázavou v zrcadle dějin“:

„K ještě dramatičtějším událostem došlo ve Smrdově (Sázavce). Dne 5. května byli zajati němečtí vojáci, ubytovaní v maringotkách na železniční zastávce, kteří střežili trať, Nejprve byly zavřeni v čekárně, pak odvedení do obce a odpoledne beze zbraní propuštěni. O akci však jedna Němka, které se při odzbrojování podařilo utéci, informovala strážný oddíl SS na bývalém vrbickém zámku. Odtud byla požádána o pomoc německá posádka ze Světlé. K večeru skutečně přijel vlakem ze Světlé oddíl vojáků a obsadil vesnici. Při pátrání po zbraních byl ve stáji jednoho domu objeven místní občan Václav Rybář, který byl ozbrojen pistolí. Když vyšel ze svého úkrytu na dvůr, byl německým vojákem zastřelen. Potom zatkli vojáci několik rukojmí a vrátili se do Světlé. Jakmile se o tom dozvěděl revoluční národní výbor, zahájil 6. května jednání s posádkou. Bylo úspěšné a rukojmí byli propuštěni. (Podle pamětní knihy obce Sázavky)

Dne 7. května podnikli Němci novou trestní výpravu proti Smrdovu. Zvláštním vlakem tam přijelo asi 60 vojáků, kteří obsadili obec a vyhlásili, že nebudou-li vráceny zbraně odebrané 5. května strážnímu oddílu, bude každý druhý muž zastřelen. Naštěstí byla včas nádražním telefonem informována četnická stanice v Leštině a stážmistrovi Bednářovi se podařilo přemluvit německého plukovníka, ubytovaného v Leštině, aby zasáhl a zabránil krveprolití. Doprovázen Bednářem přijel do Smrdova a odvrátil hrozící tragedii (Pamětní kniha obce Sázavky)“. 

Ještě před touto událostí si vyžádala  válka krutou daň. 1. dubna 1945 zaútočily „kotláři“( tak se tehdy říkalo hloubkovým letcům amerického letectva), na lokomotivu osobního (!) vlaku na zastávce Smrdov . Při náletu zahynul žák IV. třídy světelské obecné školy Ládík Nedvěd a sedmnáctiletá Anna Malinová, oba ze Smrdova. Je ironií osudu, že dva mladé životy zhasly rukou spojenců úplně nevinně. Pamětníci vzpomínali na to, jak jim tehdy mávali z nízko letících stíhaček černoši…(K tomuto jsem obdržel v kometáři k těmto stránkám následující vysvětlení: Dobrý den, reaguji na Váš příspěvek o válečném období. Útok na vlak 1. dubna 1945 podnikla 52. stíhací skupina, která ve svých řadách neměla žádné černošské piloty. Tvrzení, že hloubkaři byli černoši, je všeobecně rozšířený mýtus, ve skutečnosti černoši sloužili pouze u 332. stíhací skupiny. Zdraví Filip Vojtášek )

Z důvodu rasové perzekuce byly ze Smrdova odvlečeni do koncentračních táborů a už se nevrátili tito židovští spoluobčané:

Sonnenscheinová  Gizela,         nar.      17.11.1888

Stránský Rudolf                       nar       25.5.1893

Stránská Anna                         nar.      2.4.1889

Stránský Zdeněk                      nar.      16.10.1922

Vrba Rudolf                             nar.      8.10.1867

Vrba Arnošt                             nar.      19.7.1899

Vrba Josef                                nar.      1.8.1901

Vrbová Markéta                       nar.      2.8.1913

Vrba Jindřich                            nar.      29.10.1916

Dodnes nemají ve vsi pomníček či malou pamětní desku...

(Pomník obětem obou světových válek  a pomník rudoarmějce na hřbitově v Sázavce zde)

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA