Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kronika Smrdova 1848 – 1914

 

 Z této doby se nám zachovalo již dosti vlastních písemných záznamů. Školní kronika je vedena od r. 1828. Škoda že v r. 1862, při velkém požáru, vyhořela i fara a tím se zničily farské kroniky, které se vedly od založení fary od r. 1694.

1848 po zrušení roboty - byly v Habrech, jako okresním městě, založeny pozemkové knihy a mapy (pokud někoho zajímá tehdejší katastrální mapa Smrdova, zkuste kliknout zde) všechny mapy jsou na serveru Archivní mapy). Zde byly zaznamenány pozemky koupené jednotlivými rolníky i pozemky dosud nerozdělené, které si převzaly založené spolky, u nás „Spolek starousedlých“, co by právnická osoba se svými stanovami.

Spolek Starousedlých založený u nás ještě před r. 1848 (přesně nezjištěno) spravoval jako právnická osoba se svými řádnými stanovami a volenými funkcionáři, lesy, pastoušku čp. 28, kovárnu čp, 47 a pazdernu (bez  pop.č.) Od r. 1868 - 1887 vedl se v místě soudní spor o to, kdo dal pozemky „starousedlým“. Hodnověrnými prohlášeními funkcionářů před soudem, že tomu bylo „od nepaměti“, soud rozhodl ponechati spolku tento majetek a pokračovat v jeho práci.

Spolek Starousedlých po skončeném soudu r. 1887 daroval obci (která se s nim hlavně soudila), aby měla vůbec nějaký majetek, dobrovolně jeden díl lesa „Losů“ s přilehlými poli, lukami a pastvinami a i pastoušku čp. 28, pazdernu i s pozemkem „ Na podměstí“. Toto byl základní majetek obce.  Až do r. 1887 platil spolek  „ Starousedlých“ veškeré výdaje obce, protože sama obec neměla žádných příjmů. Když získala tento majetek a s ním i příjem ( za dřevo, trávu, pasení aj.), sestavuje si už vlastní rozpočet.  Od r. 1848 - 1887 stál sice včele obce volený starosta s obecním výborem, ale bezmocný, protože jakékoli rozhodnutí musela schválit valná hromada „Starousedlých“, kteří obec platili. V tom vězel celý spor, aby se obec postavila „na vlastní nohy“.(Společné vlastnictví "Starousedlých" trvá dodnes, kdo mezi ně patří, lze zjistit v na stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního v Katastru nemovitostí. Např. kapličku u rybníka včetně rybníka Horňáku vlastní  potomci Starousedlých): Obecní špýchar - podle císařského patentu z r. 1788 se zakládaly tyto špýchary ve větších obcích. Měly v nich být uskladněny zásoby osiva pro případ neúrody. U nás byl špýchar postaven asi kolem r. 1850 na náklad obce. Brzy se ukázalo, že špýchary nijak nevyhovují, protože měly velké schodky ( vyschnutí osiva) a to vedlo k neustálým nedorozuměním, proto jej obec v r. 1881 prodala Václavu Němečkovi, řídícímu učiteli za 300 zlatých k uložení obilí ve žních. Ten je po 3 letech prodal společně hospodářům čp. 14 a 10. (Špýchar byl zbořen v dubnu 2008)

Z prodeje špýcharů byly zakládány okresní hospodářské záložny, které takto získávaly ručitelský majetek. Pro nás to byla záložna v Habrech.

R.1866 po prohrané prusko-rakouské bitvě u Hradce Králové, prošla i naší obcí pruská vojska a sice 19.7. od „Panského mlýna“ pod Vrbicí směrem na Světlou. Prošlo celkem asi 25 000 vojáků různých útvarů a zbraní. Zadní voj sebral v obci co se dalo a co našli. Obec musela dát 8 volů, seno. Na špýchaře sebrali veškeré zásoby vařiva - mouky a chleba.

Po válce se rozšířila cholera, jako následek války a utrpení. Poznamenáno, že muži se chránili pitím rumu a ženy a děti  jedením česneku a zázvoru.

R.1867 se vyměřovala severozápadní železniční dráha  Kolín – Jihlava a dne 28.10.1870 projel první vlak s lokomotivou a dvěma vozy. Trať stavěli převážně Italové. 27.12.1870 zahájen provoz.

Pan Stránský, bydlící v domě čp. 71 postavil v r. 1867/8 v čp. 81 lihovar,  kde se říkalo dlouho „v aparátě“. V r. 1870 lihovar likvidoval, protože mu shnily všechny brambory a dostal se do úpadku

R. 1870 byly vysázeny akáty kolem kostela

R.1871 byla zřízena pošta v Leštině, kam poštu dopravovala už dráha. Do té doby doručovali poštu do Habrů.

R.1871 byly všude zavedeny nové míry a váhy - kg, m, hodina, desítková soustava.

R.1873 po opravě shořelého kostela se zbudoval nový hlavní oltář a postranní oltář svaté Anny,

R.1874 byly do obce přivezeny první brambory ze Světlé a začaly se pěstovat.

Téhož roku byly postaveny  byly postaveny varhany v kostele.

R.1877 byla zřízena evangelická modlitebna. Byla koupena chalupa čp. 72 od Bárty za 800 zlatých a zde se konaly bohoslužby.

Dost možná, že majitel prodal chalupu a r. 1876 spolu s dalšími emigroval do Ameriky. Na internetových stránkách ( Czeschs in Nebraska) je totiž mj. uvedena následující informace: (volný překlad)

Webster County -1874

 Češi v tomto okrsku žijí okolo Red Cloud, Blede and Blue Hill

1874 - přišli následující        

Jacob Polnicky, born in (narozen v )Kojetin, Nemecky Brod; John Havel, Smrdov, Habry.

1876--The Following Came: (roku 1876 přišli následující)

Matej Kudrna, Matej Strobl, John Zajic, Joseph Barta--all from (všichni z) Smrdov, Habry; Joseph Sidlo, Trebic, Moravia.

Všichni z nich jsou usazeni pět až osm mil jižně od Red Cloud

In ( v ) Red Cloud: 

John Polnicky, born in Kojetin, Caslav; Frank Strobl, Smrdov, Habry; Joseph Kubicek, Vsehrady, Plzen.

P. O. Red Cloud:

Joseph Sidlo, Trebic, Jihlava; Matej Vavricka, Matej Strobl, Frank Barta, M. Kudrna, John Havel, Jos. Kudrna, Joseph Jelinek, John Zajic--all from Smrdov, Habry;

Jinde zase je uvedeno, že Jan Havel a Magdalena Kudrnová,  kteří se vzali 1854 a  žili ve  Smrdově, měli dceru Barboru. Ta si vzala za manžela Josefa Jelínka, syna  Barbory Hurské a Jakuba Jelínka (sňatek 1852) rovněž ze Smrdova a s ním emigrovala do Ameriky. Možná že je to shora uvedený Joseph Jelinek, možná že šli za svým příbuzným Johnem Havlem, možná…

Kdo všechno ze Smrdova emigroval, jsem však dále nezjišťoval, z vyprávění znám ještě jméno Aubrecht, který snad také údajně emigroval do Nebrasky. (Ve shora uvedených osadnících se vyskytují i jména Matěj Štrobl a František Štrobl, možná že to byli synové porodní báby Kateřiny Štroblové, možná...)

R.1878 byly vysázeny lípy kolem kostela na starém hřbitově.  Na hřbitově je zničila vichřice v r. 1929 a v dražbě byly odprodány v r. 1930.                  

R.1878 první ruční mlátičku si společně koupili sousedé v čp. 9, 13, 14, 16, 37, a  46. Podotknuto, že to mlátilo dobře, ale že to byla strašná dřina. Výborným byl ten, kdo vydržel točit jedno celé dopoledne.

R.1880  bylo zavezeno na návsi 13 louží a zřízeny z nich zahrádky. Mnozí hospodáři se silně bránili. Spor škola a čp. 46 trval ještě další dva roky

R.1881 postaven kamenný kříž před školou.

R.1882-85  se upravovala cesta od zbožských hranic přes Smrdov ke Štěpánovu (křižovatce). Cesta se  vyrovnávala, aby byla připravena na pozdější silnici. Jako silnice byla upravena až v r. 1901 ( za 24000 k )                       

R.1887 byl založen Hasičský sbor ve Smrdově  (viz kronika Hasičského sboru)

Teprve od 18.9. 1900 vyučovala na škole první žena Karla Mařáčková.

R.1891 se objevil první žentour k mlácení obilí. Koupil si jej na zemědělské výstavě hospodář z čp. 13.

R. 1900 (28.10) byl ustaven první zdravotnický obvod se sídlem v Habrech. Lékař měl v obvodu i Smrdov.

R. 1904 se prvně mluví v obecním výboru o vodovodu pro Smrdov. Výbor sice návrh přijal s velkou ochotou, ale vše ztroskotalo na tom, že okresní výbor věc odložil pro nedostatek peněz. Již tehdy byl vypracován plán získání vody z „Losů“.

R. 1905 je založen Spořitelní a záložní spolek „Kampelička“. Původní návrh vyšel od sousedů  Zadina Jan čp. 13, starosta obce Šemík Jan a řídící učitel Němeček Václav. (Více není uvedeno).

R. 1906 byl rozšířen hřbitov, postavena kamenná zeď a márnice.

R.1907 byl založen Hospodářsko-vzdělávací a zábavní spolek Rieger pro Smrdov a okolí. Zakladatelé Zadina Josef čp, 17 a učitelé Hrdina a Maximovič. Na zahájení bylo sehráno u Zadinů čp. 46 první divadlo vůbec „Naši furianti“ za vedení režiséra Zadiny Jos.17. Tato skupina lidí dala základ pro další činnost divadelní a osvětovou lidí.
R. 1910 zvýšena věž o 2 m.a dána nová vazba a nynější tvar. Důvod byl ten, aby se mohly na věž upevniti věžní hodiny. Stalo se tak následujícího roku (1911) na náklad obce. (...a doposud jdou)

R. 1910 bylo provedeno sčítání Ve Smrdově žilo 602 obyvatel, 287 mužů a 315 žen v 88 domech.
R. 1911 byla zřízena železniční zastávka „U mlýna“, ale bez čekárny. Čekárnu si obec postavila až v r. 1921 za 12000 Kč.

Jistě budou každého zajímat i jména lidí, kteří stáli v tomto období včele obce:

1848-1869     - Šmíd Jan, řídící učitel, čp. 55
1869-1889     - Zadina Matěj, rolník, čp. 35

1889-1894     - Bárta Josef, čp. neuvedeno

1894-1898     - Jan Aubrecht čp. 53

1898-1909     - Šemík Jan, rolník, čp. 12.
1909-1920     - Zadina Alois, hostinský, čp. 46.
 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA