Jdi na obsah Jdi na menu
 


Období první Československé republiky 1918-39

 

Lidé se vrátili z vojny, pustili se do dalšího politického a sociálního boje. Začali budovat novou vlast ve které se cítili doma. Splnila se všem dávná tužba, probojovávána již na Všeslovanském sjezdu v Praze 1848, o spojení národů Čechů, Moravanů, Slezanů a Slováků včetně Podkarpatorusínů.

R.1919 (11.5.) vysázena u špýcharu „Lípa svobody“ na oslavu utvoření samostatného státu, kterou musela obec v okupaci (1942) na nátlak Němců odstraniti.

R.1920 byla u špýcharu postavena hasičská zbrojnice. Znovu vidíme, že se probouzí po válce k činnosti i hasičstvo. (Zbrojnice - dříve hasičská kůlna -  byla zbořena v květnu 2008)

R.1920 byl založen „Sokol“,který až do druhé války vyvíjel svoji tělovýchovnou i kulturní činnost.

R.1921 byl založen „Orel“, který rovněž rozvíjel tělovýchovnou a kulturní činnost.

R. 1921 byla založena nová církev „Československá“, která registrovala v tu dobu v obci 18 členů.
R. 1922 (28.5) byl odhalen pomník padlých. Postavila jej obec za 7 200 Kč. I v tomto roce se naše obec řadila mezi první, kteří vzdali hold všem, kteří se nevrátili z bojů za samostatnost.

R. 1921 bylo provedeno sčítání lidu.V obci žilo 577 obyvatel, 269 mužů a 308 žen. Stálo zde 89 domů a bydlilo 101 rodin. Rozvrstvení bylo: 495 katolíků řím., 54 evangelíků, 18 československého vyznání, 8 židovského vyznání, 2 řeckokatolického.

Stavějí se nové silnice. Jakmile se stát trochu zotavil, rozvíjejí se další akce ve prospěch všeho obyvatelstva.

R.1922 se staví silnice k zastávce za 178 000 Kč.
R.1924 se staví silnice ke Kunemili, ale jen 1 400m za 138 000 Kč.
R.1926 se staví silnice „za humny“ v délce 800m za 58 000 Kč.

R.1923 si sokolové budují u zastávky cvičiště, kde si pořádají i sokolská cvičení okrsková za doprovodu slavné Kmochovy hudby z Kolína.

R.1926 se zakládá ve škole organizace Čsl. Červeného kříže.

R.1926 se zakládá elektrárenské družstvo, které si vzalo za úkol zavésti do obce elektrický proud. Přípravný výbor včele se starostou obce horečně pracuje v přesvědčování občanů pro tuto novinku, získává podíly k založení družstva.

Dne 27.1.1928 se začalo v obci prvně svítit elektrickým proudem. Byl to velký přelom, který vzal lidem dřinu a přinesl nesmírný užitek.

R.1929 (18.12.) přijel první pojízdný zvukový biograf. Hrálo se u Zadinů 46. Zvědavých bylo mnoho, sál byl plný.

R.1930 (27.5.) provedeno sčítání obyvatelstva. Žilo zde 576 obyvatel, 289 mužů a 287 žen, 105 domů121 rodin.

Rolníci drželi: 64 koní, 135 jaloviny, 4 býky, 93 ks. na žír, 239 krav, 48 volů, 199 vepřů, 35 sviní, 1 kance, 2937 slepic.

Hospodařili na: do    10 a         0 rolník,
                          do    50 a      5 rolníků          celkem 213 a,
                          do     1 ha      6 rolníků                      497 a,
                          do     2 ha      12 rolníků                    1 897 a,
                          do     5 ha      29 rolníků                    11 098 a,
                          do   10 ha      10 rolníků                    8 091 a,
                          do   20 ha      20 rolníků                    29 018 a,
                          do   30 ha      17 rolníků                    41 079 a,
                          do   50 ha      1 rolník                        4 301 a,
                          do 100 ha      1 rolník                        7 452 a (asi obecní les).


R.1931 (duben) má první starší auto v obci Rudolf Stránský, čp. 56. Následující rok v únoru mu u Chraňbože shořelo.

Dne 24.12.1931 se na návsi rozžehlo 6 pouličních světel.

R.1932 (27.11.) založen divadelní spolek „Tyl“, který vyvíjel činnost asi 3 roky a rozešel se.
R.1932 (6.7.) cvičilo v Praze na IX. Všesokolském sletu ze Smrdova 5 bratrů a 4 sestry.
R.1934 (20.5.) rozdělen les Starousedlých v „Obcích“ na 39 parcel, ale až úředně soudem.
R.1935 (v listopadu) se začalo prvně meliorovat. Není poznamenáno kde.

R.1936 se začala budovat urychleně druhá kolej ČSD. Mnoho místních občanů našlo zde práci

Doba od r. 1928-1935 byla krizová. Byl naprostý nedostatek práce. Jakákoliv iniciativa lidí byla brzděna tím, že nebyly finanční prostředky. Tato doba se také promítala do celého života naší vesnice. Žilo zde hodně lidí, kteří neměli práci, neměli výdělky a živořilo se. Špatně se dařilo i sedlákovi.

Sama obec neměla finančních prostředků, aby mohla zvelebovat. Politický život se zvrhl v tom, že do obce přicházeli různí političtí pracovníci, kteří slibovali, ale skutky se nedostavovaly. Vznikaly velké různice. Vesnice se rozdělovala a jakýkoliv vývoj se těžko probojovával.

Oživení nastalo těsně před válkou, tak od r. 1936, kdy se začal rozvíjet plným tempem válečný průmysl. Lidé získali práci, tím výdělek a životní standart se zvyšoval.

R.1938 (23.9.) byla vyhlášená všeobecná mobilizace do 40 let a dovršení tragedie naší samostatnosti nastalo 15.3.1939, kdy byly naše země rozděleny a Němci si u nás zřídili Protektorát Čechy a Moravu.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA